Oznámení

Doména www.typlt.cz bude v červnu 2016 na internetu už deset let.

Hlavolomy: poezie a performance


Krátké video Les crase-têtes z roku 2010, vytvořené s využitím textu Hlavolomy Jaromíra Typlta ve francouzském překladu a snímků autorské knihy Jana Měřičky, je od 15. září do 28. října 2018 zastoupeno na mezinárodní přehlídce Poetry & Performance. The Eastern European Perspective v Shedhalle v Curychu. Kurátory výstavy jsou Tomáš Glanc a Sabine Hänsgen.

Zastoupení autoři:
Milan Adamčiak, Pavel Arsenev, Damir Avdić, Babi Badalov, Bosch+Bosch (Attila Csernik, Slavko Matković, László Szalma), Collective Actions Group, Ľubomír Ďurček, Else Gabriel / Via Lewandowsky, Rimma Gerlovina, Tomislav Gotovac, Group of Six Artists, Bohumila Grögerová / Josef Hiršal, Gino Hahnemann, Tibor Hajas, Václav Havel, Jörg Herold, Semyon Khanin (Orbita), Vladimir Kopicl, Dávid Koronczi, Katalin Ladik, Yuri Leiderman / Andrey Silvestrov, Vlado Martek, Kirill Medvedev, Jan Měřička, Andrei Monastyrski, Ladislav Novák, Pavel Novotný, NSRD (Hardijs Lediņš, Juris Boiko, Imants Žodžiks), OHO Group (Nuša & Srečo Dragan, Naško Križnar), Orange Alternative, Roman Osminkin, Ewa Partum, Bogdanka Poznanović, Dmitri Prigov, Pussy Riot, Lev Rubinstein, Mladen Stilinović, Gabriele Stötzer, Tamás Szentjóby, Bálint Szombathy, Slobodan Tišma, Dezider Tóth (Monogramista T.D), Raša Todosijević, Jaromír Typlt, Jiří Valoch.

Související stránky: Shedhalle o výstavě.

Výstava Zdeňka Koška v Děčíně

V rámci festivalu Literární Zarafest 2018 byla v pátek 31. srpna v děčínské galerii Artmaterial.cz zahájena výstava olejomaleb Zdeňka Koška pod názvem Bouřková situace.

Už brzy poté, co byla jeho tvorba představena v první monografické publikaci Jak se dělá počasí (2001), se ústecký výtvarník Zdeněk Košek (1949–2015) stal mezinárodně uznávanou osobností, o které se dnes píší filosofické eseje a natáčejí filmy, nemluvě ani o úspěšných výstavách a zastoupení ve významných světových sbírkách. To vše se událo zejména díky jeho zcela jedinečným „meteorologickým obrazcům“, zachycujícím aktivitu lidského mozku zbaveného obvyklé rozumové kontroly a vydaného napospas až nesnesitelné přecitlivělosti na jakékoliv podněty. V proplétajících se řetězcích čísel, symbolů, názvů, slov a slovních hříček můžeme vidět obrazové básně, i když sám autor je v době jejich vzniku nepovažoval za umělecké dílo, ale za magický prostředek, kterým chtěl ovlivňovat počasí na planetě Zemi. Nutno říci, že Košek byl vlnou zájmu o své dílo zároveň potěšen i zklamán: byl sice zařazen mezi nejzajímavější současné tvůrce z oblasti „art brut“, ale nedočkal se při tom uznání jako malíř, ačkoliv si na svých olejomalbách velmi zakládal. I proto se komorní výstava v děčínské galerii Artmaterial.cz, kterou připravil dlouholetý vykladač a propagátor Koškova díla Jaromír Typlt, zaměřuje právě na malby: jsou totiž v mnohém ohledu zcela překvapivé a čekají na svoje objevení.

Související stránky: Literární Zarafest 2018.

Desáté vybrané dílo v Ostravě: Zívr

Do 9. září 2018 byl v ostravském Domě umění (Galerie výtvarného umění v Ostravě) vystaven pastel Ladislava Zívra z roku 1947 nazvaný Partyzáni. V rámci cyklu Výstava jednoho díla si Zívrovu práci vybral  Jaromír Typlt.

Na Zívrově kresbě vidíme záhadné postavy, jež působí spíš jako rozpohybovaná světlá skvrna. Jako mlhavý útvar, uvnitř kterého jako by se už dávno setřely hranice, kdo je kdo. I v obrysu přestává být zřetelné, co jsou končetiny a co jsou zbraně. Ladislav Zívr takto těsně po válce zachytil osamělou skupinu vojáků, možná navrátilců z fronty – nebo partyzánů, jak napovídá název díla, ale ten byl možná jen ústupkem tomu, co chtěla určitá doba slyšet. V Zívrově ztvárnění spíš než hrdiny vidíme jakýsi přízrak války, zjevení na samém pokraji ztrácející se vzpomínky nebo snu.

Související stránky: Výstava jednoho díla v GVUO.

Zemřel Oldřich Král

21. června 2018 v podvečerních hodinách zemřel ve věku 87 let sinolog a překladatel Oldřich Král.

A to je o překladu Oldřicha Krále také potřeba napsat:
jeho Daodejing není žádný ortel, žádná neodvratnost. Určitě nechce konejšit, ale ani neochromuje strachem. Připomíná nám, že Laozi býval často zobrazován jako stařec se zvláštně pobaveným výrazem. S úsměvem, který působí skoro nemístně, protože nemizí ani v situacích, které se zdají být skličující a trýznivé.
Po pravdě řečeno, je to otřesný úsměv. Prozrazuje nadhled z výšin doslova nelidských. Nenechá si ujít ani sebemenší detail, proniká až do zárodků, a přitom lehce přehlédne události celých staletí, jako by na nich ani nezáleželo.
Takhle se přece může usmívat jen blázen.
Kdo z lidí by se dokázal osvobodit až do té míry, aby jeho úsměv hrůzou nezmrzl?
A přece je Laoziho úsměv nakažlivý.
Snad právě proto, že je tak nepřijatelný.
Vůbec nevím, jestli bych si mohl dovolit tenhle paradox, kdybych vycházel z jiného překladu, než je ten Králův. Koneckonců i u něj se to asi čte spíš mezi řádky než v samotném textu.
Jako by na Dau mělo člověka zajímat hlavně to, co se mu příčí.
„…přebývající v tom, co je všem protivné, tak jest nejblíže Dau!“

Úryvek z eseje o Daodejingu Oldřicha Krále Překlad přes cestu (2010).
číst celý text

Víra v únavu: 1988/2018

Po třiceti letech od svého vzniku bude 11. června 2018 od 22 hodin vysílána na Vltavě moje povídka Víra v únavu. V režii Dimitrije Dudíka ji přečte Lukáš Hlavica. Povídka vyšla poprvé v roce 1991 v knížce Pohyblivé prahy chrámů a v roce 2003 byla vydána samostatně jako bibliofilie s „holzšnity“ Františka Štorma. Snímky z bibliofilie si lze prohlédnout na Štormově stránce.

Prolog Vlastislava Matouška

Védský hymnus o čase. Ale taky jedna báseň o roji mušek, který zná jen „teď“. Skladatel Vlastislav Matoušek mě v srpnu 2015 přizval do své skladby Prolog. Zazněla v Českém muzeu hudby, jehož prostor výrazně účinkuje i na sdíleném videozáznamu.

Prague Shakuhachi Festival 2015, 21. 8. 2015: Jaromír Typlt – recitace a akustická basová kytara, Vlastislav Matousek – šakuhači, Klára, Veronika a Anežka Matoušková – zpěv, Kateřina Vožická – niněra, Denisa Benovská – fagot, Jakub Míšek – roh (Gemshorn).

Ruské překlady

V květnovém čísle ruského časopisu Иностранная литература (2018/5) vycházejí v překladu Jeleny Litinské (Елена Литинская) básně To naráží řeč, Ucukne vzhůru, Zaživa, Instinktea, Ani se nehni.

В рубрике «Стихи» — подборка чеха Яромира Тыплта (1973) в переводе Елены Литинской. Вот какими словами заканчивает переводчица краткое вступление к публикации: «Стихи Яромира Тыплта, свободные по форме, с рассыпанными, не устойчивыми, редкими рифмами и полуощутимым ритмом, ценны своей живописной образностью, драматизмом и ненавязчивыми философскими раздумьями, навевающими чувство сопереживания и меланхолии…»

Odkazy: Иностранная литература web a Facebook.