Oznámení

Doména www.typlt.cz bude v červnu 2016 na internetu už deset let.

Zemřel Oldřich Král

21. června 2018 v podvečerních hodinách zemřel ve věku 87 let sinolog a překladatel Oldřich Král.

A to je o překladu Oldřicha Krále také potřeba napsat:
jeho Daodejing není žádný ortel, žádná neodvratnost. Určitě nechce konejšit, ale ani neochromuje strachem. Připomíná nám, že Laozi býval často zobrazován jako stařec se zvláštně pobaveným výrazem. S úsměvem, který působí skoro nemístně, protože nemizí ani v situacích, které se zdají být skličující a trýznivé.
Po pravdě řečeno, je to otřesný úsměv. Prozrazuje nadhled z výšin doslova nelidských. Nenechá si ujít ani sebemenší detail, proniká až do zárodků, a přitom lehce přehlédne události celých staletí, jako by na nich ani nezáleželo.
Takhle se přece může usmívat jen blázen.
Kdo z lidí by se dokázal osvobodit až do té míry, aby jeho úsměv hrůzou nezmrzl?
A přece je Laoziho úsměv nakažlivý.
Snad právě proto, že je tak nepřijatelný.
Vůbec nevím, jestli bych si mohl dovolit tenhle paradox, kdybych vycházel z jiného překladu, než je ten Králův. Koneckonců i u něj se to asi čte spíš mezi řádky než v samotném textu.
Jako by na Dau mělo člověka zajímat hlavně to, co se mu příčí.
„…přebývající v tom, co je všem protivné, tak jest nejblíže Dau!“

Úryvek z eseje o Daodejingu Oldřicha Krále Překlad přes cestu (2010).
číst celý text

Víra v únavu: 1988/2018

Po třiceti letech od svého vzniku bude 11. června 2018 od 22 hodin vysílána na Vltavě moje povídka Víra v únavu. V režii Dimitrije Dudíka ji přečte Lukáš Hlavica. Povídka vyšla poprvé v roce 1991 v knížce Pohyblivé prahy chrámů a v roce 2003 byla vydána samostatně jako bibliofilie s „holzšnity“ Františka Štorma. Snímky z bibliofilie si lze prohlédnout na Štormově stránce.

Prolog Vlastislava Matouška

Védský hymnus o čase. Ale taky jedna báseň o roji mušek, který zná jen „teď“. Skladatel Vlastislav Matoušek mě v srpnu 2015 přizval do své skladby Prolog. Zazněla v Českém muzeu hudby, jehož prostor výrazně účinkuje i na sdíleném videozáznamu.

Prague Shakuhachi Festival 2015, 21. 8. 2015: Jaromír Typlt – recitace a akustická basová kytara, Vlastislav Matousek – šakuhači, Klára, Veronika a Anežka Matoušková – zpěv, Kateřina Vožická – niněra, Denisa Benovská – fagot, Jakub Míšek – roh (Gemshorn).

Ruské překlady

V květnovém čísle ruského časopisu Иностранная литература (2018/5) vycházejí v překladu Jeleny Litinské (Елена Литинская) básně To naráží řeč, Ucukne vzhůru, Zaživa, Instinktea, Ani se nehni.

В рубрике «Стихи» — подборка чеха Яромира Тыплта (1973) в переводе Елены Литинской. Вот какими словами заканчивает переводчица краткое вступление к публикации: «Стихи Яромира Тыплта, свободные по форме, с рассыпанными, не устойчивыми, редкими рифмами и полуощутимым ритмом, ценны своей живописной образностью, драматизмом и ненавязчивыми философскими раздумьями, навевающими чувство сопереживания и меланхолии…»

Odkazy: Иностранная литература web a Facebook.

oder schnurstracks

Jaromír Typlt
oder schnurstracks
Edition OstroVers 01
aus dem Tschechischen von Martin Mutschler
hochroth Verlag, Leipzig 2018
ISBN: 978-3-903182-14-1
50 Seiten, 19×13 cm
8,00 €

»Jaromír Typlt, 1973 in Nová Paka im Nordosten Böhmens geboren, ist auf den ersten Blick ein Findling, in der tschechischen wie in der europäischen Lyrik. Er ist ein seltener Stein, aus vormaliger Zeit unter anderes Material geraten, uralt und doch von besonderer, aufreizender Fremdheit. So ist auch jedes seiner Gedichte karges Relief, strenge Ballung von Energie. Ob man ihre Beschwörungen nicht schon vor tausend Jahren gehört hat?«
Aus dem Nachwort des Übersetzers.

Přejít na stránku nakladatelství hochroth Verlag.

Nové nahrávky na Lyrikline.org

Víčka, Ve znaku, Ucukne vzhůru, Konvice, Tmavě, Zkratka, Vztlak – těchto sedm básní je od podzimu 2017 nahrávkou, originálním textem i překlady zastoupeno na webové stránce Lyrikline.org, kterou provozuje berlínský Haus der Poesie.
Rozšířeny byly i překlady, a to verze v němčině (Martin Mutschler a Róža Domašcyna), francouzštině (Denis Molčanov), španělštině (Elena Buixaderas), angličtině (David Vichnar), čínštině (树才 – Shu Cai), italštině (Antonio Parente), polštině (Leszek Engelking), maďarštině (Acsai Roland a Tünde Mészárosz), gruzínštině (Giorgi Lobzhanidze), litevštině (Aigustė Vykantė Bartkutė a Vytas Dekšnys) nebo běloruštině (Альгерд Бахарэвіч – Alhierd Bacharevič).
Nahrávky pořídil Michael Mechner v Berlíně v dubnu 2017, produkci zajistili Juliane Otto a Jonáš Hájek.

Přejít na Lyrikline.

Kůra v Žilině

Od 22. 12. 2017 do 10. 3. 2018 byla v Nové synagoze v Žilině v rámci mezinárodní výstavy Poézia a performancia. Východoevropská perspektiva (kurátoři Tomáš Glanc, Daniel Grúň a Sabine Hänsgen) promítána Kůra, videobáseň dokončená v roce 2012 ve spolupráci se Šimonem Pikousem a Ilonou Malou.
„Ukazujú sa tu intencie básnikov a umelcov vymaniť sa z kontrolovaného jazyka a z normatívnych komunikačných rámcov.“

Více o výstavě – stránky Poézia a performancia.
Snímky z výstavy – Peter Snadík (Flickr).
Záběry z vernisáže (včetně živé performance Zmije) – Flickr.
Recenze výstavy – Artalk.cz.

BáSnění na Vltavě

Na stanici Vltava od podzimu 2017 vysílají v rámci ranní Mozaiky – nejčastěji v čase okolo 6.20 – pořad BáSnění. „Své oblíbené básně recitují a zároveň glosují básníci, spisovatelé, překladatelé i další kulturní osobnosti. Každý všední den v Mozaice.“

V týdnu od 11. do 15. prosince 2017 byly odvysílány i nahrávky, které redaktorka Petra Hynčíková natočila se mnou. Vybral jsem básně Jana Opolského Hluboko v lesích (11. 12.), Karla Jana Čapka Všechny tiché pitvy (12. 12.) a Mikuláše Medka Magnetická ryba (13. 12.).
Ze své sbírky Za dlouho jsem pak přečetl básně Konvice (14. 12.) a Ucukne vzhůru (15. 12.).

Na webové stránce pořadu BáSnění nahrávky zatím bohužel ani s odstupem tří měsíců nebyly zveřejněny.

Na téma Totenklage od Hugo Balla

Díky organizátorům festivalu Ars poetica v Bratislavě sem můžu vložit odkaz na záznam z performance, ke které jsme se sešli spolu s frakfurtským zvukovým básníkem Dirkem Hülstrunkem v listopadu 2016 v klubu Berlinka.
Společně jsme improvizovali na „slova“ fónické básně Hugo Balla Totenklage (Oplakávání, Nářek…). Je to čistá dadaistická poezie, ale už svým názvem nám připomíná, že celé výsměšné gesto dada je neodmyslitelně spojeno s hrůznou ozvěnou z bojišť první světové války.

Jaromír Typlt & Dirk Hülstrunk Performance Ars Poetica 2016 from Ars Poetica on Vimeo.
Související stránky: Ars poetica 2016Dirk Hülstrunk.