Archiv pro štítek: Jan Opolský

Jan Opolský v krátké próze

„Jan Opolský has long been considered to be little more than an epigon of the Czech Decadence. By detailed analysis of his prose, this book aims to show that Opolsky is a master of sustained narrative irony and an accomplished writer in his own right.“ Tak začíná anotace na anglicky psanou monografii Petera Butlera Beyond […]

Jan Opolský v Analogonu

František Dryje Sedmdesáté první číslo revue Analogon bylo tematizováno Nocí a s tím ohledem posléz i célinovsky (či anticélinovsky?) nazváno: Cesta do výšin noci. Téma se naplňovalo postupně, jako vždy, leč jeden zřetel jsem sledoval a do obsahové koncepce řadil od počátku: příznačný (ponurý, depresivní, perverzní, exkluzivní, jak libo…) motiv noci, jak jej určitě, o […]

Jan Opolský

(15. 7. 1875 Nová Paka – 20. 5. 1942 Praha) Související stránky: Petr Fabian o Opolského básních – výbor z poezie Sám všechen život býti (PDF) – www.deml.cz – výbor z poezie Staré lesy. Hned po vydání jeho první sbírky Svět smutných v roce 1899 F. X. Šalda s nejvyšším obdivem rozpoznal v Janu Opolském […]

Povodeň

Povodeň Jana Opolského ve spojení zvukově modulovaných bicích Alberta Králička a hlasu Jaromíra Typlta byla poprvé veřejně provedena v Nové Pace 24. ledna 2013 na večeru k uvedení bibliofilské tisku s textem této prózy. Konečná nahrávka této společné improvizace byla pořízena 20. února 2013 ve studiu Černá kuchyně Ivana Achera v Hrádku nad Nisou. Kromě […]

Kraj v krvi

Básníci a výtvarníci o novopacké hlíně K té barvě jako by se nedalo proniknout bez poranění, potrhání, rozedrání. Musí být odkryta, aby projevila svoji krvavost. „V celé té ponurosti zemní nyní tak strašné, tak osamocené, v jakési neznámé bezednosti se propadávající, zapadat a hynout se zdálo vše lidské… Místy z tohoto splynulého celku zely v […]