Nejbližší vystoupení a autorská čtení

úterý 7. července od 22 hodin Sobotka, Městské divadlo: Škrábanice (s Michalem Ratajem) – v rámci doprovodného programu 59. ročníku festivalu Šrámkova Sobotka

pátek 10. července od 14.30 Trenčín – letiště, literární stan Martinus.sk, v rámci festivalu Pohoda (s Milanem Děžinským, Michalem Habajem a Petrem Šulejem)

Více informací: SobotkaPohoda.

 

Cirkus Jilemnice


„V Jilemnici mi udělal mimořádnou radost scénický dialog básníků Typlta a Šustka o básníkovi Šebkovi. Při natáčení jsem si připadal jako na Štvanici. Příprava scénky prý oběma aktérům trvala celé dopoledne. Sehráli ji bez chyby.“
Bruno Solařík

Výstava surrealistických koláží, kreseb a básní Karla Šebka v Galerii V kotelně v Jilemnici (Společenský dům Jilm, Jilemnice) potrvá do 15. září 2015.

Rozhovor pro Expozici nové hudby

„Hudbu poslouchám, jako bych sledoval nějaký abstraktní film“
Otázky kladl Boris Klepal, rozhovor vyšel na webových stránkách Brno město hudby.

Art´s BirthdayJaký má význam hrát Škrábanici pořád dokola?
Pořád dokola se hraje možná tak z CD, ale pokud je to naživo, Škrábanice se sobě spíš jenom vzdáleně podobají. S Michalem Ratajem jsme naše společné hraní od začátku postavili na improvizaci, ve které žádný zvuk ani text není pevně dán. Dokonce většinou ani nevím, co přesně se v daném okamžiku stane s mým hlasem: Michal od svého pultu ovládá jeho sílu, dozvuky a nasměrování v prostoru. Ke Škrábanici se vracíme asi právě proto, abychom oba byli do poslední chvíle napjatí, kam nás naše setkání dovede.
číst celý rozhovor
Foto Jaromír Čejka (17. 1. 2014)

Čtvrteční škrábání v Brně

EXPOZICE NOVÉ HUDBY, čtvrtek11. června 2015, 21.30, pavilon Y: areál Veletrhy Brno, Výstaviště 1, Brno.

Zvukové panorama Y-SPACE

PIERRE HENRY–PIERRE SCHAEFFER (FRA)
Symphonie pour un homme seul (1950)
MICHAL RATAJ (CZE)
Small Imprints for clarinet and live electronics (2013)
MICHAL RATAJ (CZE) – JAROMÍR TYPLT (CZE)
Škrábanice (2009–2015)
IVAN BOREŠ (CZE)
Etude č. 1 (2009)

Ivan Boreš, Michal Rataj, Jan Trojan, Jaromír Typlt (CZE)
zvuková performance
Pavel Zlámal (CZE) klarinet

Související stránky: Expozice nové hudby Brno.

V tu ránu naživo

Loni v červenci jsem vystupoval v pražském Vagónu jako „předkapela“ DG 307. Ze skrytu mixážního pultu mě neviditelně (ale slyšitelně, velmi slyšitelně) podporoval Tomáš Vtípil. Vrátil jsem se s ním ke Steršovi z textu V tu ránu.
„Stal se skaliskem, kusem šutru. Na místě zkameněl.“
Ode dneška je na YouTube krátká ukázka.

„Écrits bruts“ – surové psaní

23. 4. 2015 | Surové psaní from DOX Centre for Contemporary Art on Vimeo.

Záznam z komentovaného čtení nejrůznějších „écrits bruts“, literární obdoby art brut, byl prostřednictvím centra DOX zveřejněn na webu.
Trvá to celkem hodinu osmnáct minut, v čase 16:40 zazní hlavní „teze“, kolem 30:00 přechod k Haně Fouskové, kolem 40:00 přechod k Jiřině Marešové, kolem 52:00 přechod ke Zdeňku Koškovi, kolem 1:04:00 přechod k Františku Novákovi.

„Slova jsou darebáci“

Takhle přiléhavě to pojmenoval Petr Hruška v rozhovoru s Petrem Fischerem Konfrontacích, vysílaných 30. dubna na ČT Art. Celý díl byl věnován rozmluvám o poezii. Na snímku je šachová partie rozehraná s moderátorem těsně před natáčením: několik prvních, z mé strany ukvapených tahů…
Fischer-sachy Petr Fischer: „Moderní společnost je považována za odkouzlenou, nepoetickou. Svědčí o tom i fakt, že stále méně potřebuje k životu básníky. Ti se nejčastěji skrývají v písňových textech, jinak se ocitají spíše mimo hlavní scénu. K čemu je dnes společnosti básník, a není vůbec pitomé takovou otázku pokládat? A jakou specifickou životní či ontologickou, gnoseologickou či jinou zkušenost básnící ostatním přinášejí? Jak a proč se dnes básní a jak sami básníci cítí resonanci svého psaní? Hosty jsou básník a literární vědec Petr Hruška, jenž žije v Ostravě, což v jeho poezii hraje dost podstatnou roli, a básník Jaromír Typlt, autor sbírek Koncerto grosso, Ztracené peklo či Zajetí.“

Téhož dne jsem viděl kosa

Na snímku je – věřte nevěřte, ale ornitologové mi to potvrdili – obyčejný kos. Je to ovšem kos takzvaně leucistní (leucismus znamená sníženou pigmentaci). Spatřil jsem ho před dvěma týdnyVogel-Jihlava-01 v Jihlavě díky tomu, že jsem „přijal omezení“ Přednášky o ničem od Johna Cage. Jel jsem s ní do Jihlavy a hned v prvním parku jsem uviděl (a vyfotil) tohoto kosa. A o něco později jsem z textu Johna Cage četl tyto věty:
„Kosové / vzlétají / z pole / zpěvu / tak lahodného, / že není / nad něj. /// Slyšel jsem je, protože / jsem přijal / omezení / konference výtvarné výchovy / soukromé dívčí školy / ve Virginii, / jejíž omezení mi umožnila / docela náhodou // slyšet kosy vzlétat a letět / nade mnou.“

Související stránky: Leucistní kosPřednáška o ničem.

O „surovém psaní“

Ve čtvrtek 23. dubna (začátek v 18 hodin) se v Doxu pokusím o komentovanou četbu z textů, které spadají do oblasti „écrits bruts“, tedy literární obdoby art brut.
Ecrits brutsPsané slovo v nich podléhá jiným zákonitostem, než jsme zvyklí, a uvádí nás na stopu cizího jazyka v našem vlastním jazyce.
Budu číst a promítat ukázky například z textů Zdeňka Koška, Františka Nováka, Hany Fouskové a dalších autorů.
„Texty, které spouštějí déšť… A jiné texty, které přivolávají lidi z dálky nebo bohy z cizích planet, odkrývají budoucnost, otevírají se neznámým jazykům. To je naprosto odlišná představa literárnosti, se kterou se česká tradice dosud příliš nekonfrontovala.“
Více viz Rukou psané vysílání, případně i záznam podobně zaměřené dvacetiminutové přednášky Podprahové zprávy.
Akce je součástí doprovodného programu k výstavě ART BRUT LIVE.
Foto Martin Vlček.

V cestě ti stojí kámen

Zivr Krystal 1968Socha Ladislava Zívra Krystal (1968, foto Ondřej Polák) budiž tu malou upoutávkou na nové dvojčíslo časopisu Weles (60–61), které je věnováno tématu „kámen“. Zařazena je tak například antologie básní od dvaceti současných českých autorů, pro které se kámen stal důležitým motivem. A výběr ze Zívrových deníkových zápisků od 40. do 70. let zase poodhaluje vnímání kamene z pohledu sochaře.
Obsah čísla zde.