V den, kdy uplynulo 35 let od úmrtí sochaře Ladislava Zívra (zemřel ve Ždírci u Staré Paky 4. září 1980), přibyla na tomto webu další jemu věnovaná stránka, tentokrát s kapitolou z knižní monografie nazvanou Zívrův návyk na živly.
Třeba o tom, jak sochaři osudově scházel vzduch:
„To mi způsobila hrnčířská pec, kde člověk dýchá jen velmi málo a spíše pak vydechuje.“ (16. 6. 1943) Pocitem odpíraného nádechu Zívr nakonec poměřoval celý svůj umělecký osud, který ho dokonce i ve stáří nutil prodírat se navzdory dobovým omezením, zúženým možnostem a uzavřeným cestám: „Vždy jsem stál na okraji hlavního proudu – ale dnes se vznáším ve vzduchoprázdnu a dýchám jenom střípkem plic, jako kdysi v hrnčířské peci svého otce, přeplněné dusným žárem.“ (26. 3. 1975)
Na snímku Ondřeje Poláka: Ladislav Zívr – Hrnčíř, 1947.
číst celý text
Rubriky