Archiv pro štítek: poezie

The Secret of Believability

“I have no idea why I always fixate on one word – the kind of word that ends up causing me grief,” I wrote in a poem years ago. I was led to this realization by the great poets who had similarly foundered on words before me. Above all, I would like to name František […]

Jidi Majia

Poezie, kterou píše Jidi Majia, působí tak srozumitelně, že vlastně není lehké jí opravdu rozumět. Zapomíná se, že srozumitelnost neznamená vždy usnadnění – někdy dokáže být tak nesmlouvavá, že se ji jen stěží daří unést. To když zjistíme, že se k nám mluví až příliš zpříma, příliš osudově, bez jakýchkoliv šetrných zjemnění nebo oklik. Tak jako […]

Halasovo rozmezí

Loni na podzim se to nějak sešlo, že se mi hned ve dvou krátkých textech připomněl František Halas. První text byl psán pro surrealistickou revui Analogon jako odpověď na anketní otázku o vztahu poezie a reality, kterou položil Petr Král. Anketa byla otištěna v Analogonu č. 77. Ke druhému textu dal podnět Petr Borkovec, který […]

Zaostřit do vzduchu

V zapomínání je nějaký skrytý záměr. Jinak si nedovedu vysvětlit, že trvalo celého půl roku, než mi paměť dovolila, abych si uvědomil, že slovo „vzhůru“ jsem už v názvu básně jednou použil. Dávno před Ucukne vzhůru jsem přece našel jméno pro Kabinou vzhůru, a vědět to v těch rozhodujících dnech, určitě by se mi takové […]

Obavy

Vyvolává to až obavy. A zároveň obavy z těch obav, protože tam, kde začíná opatrnost, hrozí poezii, že ztratí svoje ostří. Jenže právě tím ostřím možná poezie hrozí životu… Má člověk vůbec na výběr? Zatím naposledy jsem tomu byl vystaven letos na konci července, kdy jsem měl promluvit o básnickém cyklu Cvičení mučení od Jiřího […]

Ucukne vzhůru

Šedé napřeskáčku těká na dosah šedému naprach ve výši očí Teď je to jenom podráždění vzduchu který se sem tam sbírá proti skále ale nečeká od ní sebemenší hnutí a teď jsou to roky než jsi sem přišel a roky kdy už nebudeš mít odkud přijít Teď to zase zní jako nesmysl protože i ještě […]

Poezie

Básně z posledních let Ucukne vzhůru – Ve znaku – Ani se nehni (na tomto webu) – Zlomek B101 (v Revolver Revui č. 84/2011). Ke čtení i k poslechu na mezinárodních stránkách poezie Lyrikline.org: To naráží řeč Zaživa Ani se nehni Instiktea Básně z 90. let Vněvýheň Texty z let 1988–1989. Ke stažení.. Procitající teurgos […]

Ani se nehni

V té knize, kterou jsi nenapsal, byl jeden, co pořád opakoval „vytraťte se zadním vchodem“. Myslel sis na vyhynutí. Přece jen je v tobě kus dobrého! Ale viděl jsi večer, jak jiskry proletovaly roštím? Jako střely mezi větvemi? Hotové toky, průlety různými patry jako mezi tunely nebo přejezdy dálnic. V průduších hranice zářivé čáry zjevovaly […]

Ursonate

Introdukce Largo Scherzo Presto Finale Původní nápad zkusit si improvizovaně odehrát Schwittersovu Ursonate nečekaně ožil vlastním životem. Ursonate zazněla veřejně čtyřikrát v Liberci (v květnu a listopadu 2006, v listopadu 2008 a v dubnu 2009), pětkrát v Praze (klub Rybanaruby, říjen 2008 a únor 2009, svatba Antonína Petruželky, červenec 2009, terasa A2, 2011, a kavárna […]

Vznik odtud

Každý z nás tu navazuje na přetrženou nit. Každý z nás o sobě může plným právem prohlásit „jsem účastníkem kosmogeneze“ a jen se divit té záhadě, jak zoufale málo mu z toho zůstalo v paměti. Budeme-li věřit D. Ž. Borovi, část mezer ve „vzpomínkách“ si lze postupně doplnit. Ty ostatní zůstanou jako úkol pro příště. […]