K retrospektivě malíře Zdeňka Koška

Od 8. 9. do 31. 12. 2017 byla v Muzeu města Ústí nad Labem k vidění rozsáhlá retrospektiva Zdeňka Koška pod názvem Život v 360°. Kurátorky Vendula Horáková a Lucie Vojtíšková k výstavě připravily i stejnojmenný katalog. Napsal jsem k němu úvodní text pod názvem Lámán v kole, ve kterém jsem se pokusil otevřít otázku odlišného přijímání Koškova malířského díla a jeho obrazců řazených do art brut.

Košek ale právě takhle maloval, v opravdu mučivém napětí mezi kruhy a hranami, kdykoliv se pokoušel na obraze zprostředkovat ústřední zážitek svého života – prolomené vědomí. Ten zážitek z něj sice udělal pacienta na psychiatrii, ale zároveň mu dal jistotu, že lidský mozek se v běžném stavu dobrovolně omezuje pouze na určitou rovinu vnímání. Stačí se jen trochu pootevřít a myšlení se okamžitě dokáže rozběhnout do mnoha směrů zároveň, v závratné rychlosti přejít z bodu do kruhu, do koule, do nekonečna.
číst celý text

Související stránky: Zdeněk KošekŽivot v 360°.

Zlomek B101 ve španělském znění

V argentinském internetovém časopise Buenos Aires Poetry byla 10. listopadu 2017 zveřejněna báseň Zlomek B101 v překladu Eleny Buixaderas.
Smirkový papír je ve španělštině el papel de líja
Báseň zazněla v září 2917 i na básnickém festivalu FIPLIMA 2017 v Peru, kde ji spolu s autorem interpretoval chilský básník Manuel Silva Acevedo (na snímku dole). Na stejné akci se podařilo pořídit i nahrávku španělského překladu básně Instinktea.

Související stránky: Buenos Aires PoetryFIPLIMA 2017autorský profilManuel Silva Acevedo.

Záznam z Věže

30. června 2017 zazněl v Galerii Věž ve Frýdku-Místku Fragment B101 a pár dalších ukázek z knížky Za dlouho, ale vedle toho i několik návratů – ten nejstarší k básni Svatea z roku 1990, a to právě kvůli Věži.
Díky za pozvání a za záznam: Dagmar Čaplyginová, Tomáš Rozehnal, Patrik Havelka.

Fotografie Miroslava Machotky v Jihlavě

V úterý 5. září bude zahájena výstava fotografií Miroslava Machotky Po vrstvách v jihlavském Domě Gustava Mahlera.

„Kdo z nás se kdy pozastaví nad tím, mezi kolika druhy vrstev se běžně pohybuje a kolik dalších stváří, když denodenně něco k sobě skládá nebo na sebe něco vrší? Miroslav Machotka ukazuje, že se stačí trochu pozorněji rozhlédnout po ulici a projít různá městská zákoutí, aby se hned vynořily nějaké úseky a řady, které ne náhodou připomínají příčné průřezy navrstvenými horninami, kmeny stromů, složením kůže nebo třeba obdobími dějin. A nejpozoruhodnější jsou samozřejmě místa, kde se naráz sejde víc takových průřezů, takže na sebe různé vrstvy navzájem upozorňují, aniž by bylo potřeba k tomu cokoliv dodávat.“
číst celý průvodní text

Ota Prouza vystavuje v Děčíně

Kresby Oty Prouzy (1959), provedené na dlouhých, někdy až dvanáctimetrových pásech papíru, patří k nejnovějším objevům českého art brut, „umění v surovém stavu“, pro které se v anglofonním světě užívá i označení outsider art. Podstatným znakem takového tvůrčího projevu je bezvýhradné soustředění na hlavní životní téma, ze kterého se autor nenechává nijak vyrušovat světem oficiálního umění, pokud o něm vůbec něco tuší… V případě Oty Prouzy se téma „tras a tratí“ stává skoro univerzálním klíčem k výkladu celého světa.
Je to ale zároveň téma letošního XVII. Literárního Zarafestu v Děčíně. A právě v návaznosti na tento festival probíhá od 1. září až do začátku října v děčínské galerii Artmaterial.cz (Zámecká 7) samostatná výstava Oty Prouzy. Otevřeno ve všední dny od 10 do 18 hodin, v sobotu od 10 do 12. Výstavu připravili Ivana Brádková a Jaromír Typlt.

Naa říjen 2017 je mimo to připravována samostatná výstava v Cavin-Morris Gallery v New Yorku. A těsně před zahájením děčínské výstavy bylo také vyhlášeno, že Prouzovy kresby získaly nominaci do prestižní soutěže Euward7 a budou dík tomu příští rok v létě vystaveny v Mnichově.

Související stránky: Webkamera v instalaci výstavy Artmaterial.czesej o kresbách Oty Prouzy (Jaromír Typlt 2016).

Podivní přátelé v Berlíně

Dny české poezie v Berlíně.
Úterý 11. dubna 2017 od 19 hodin
Protichůdci devadesátých let: Petr Borkovec a Jaromír Typlt
Autorské čtení a debata. Haus für Poesie, Kulturbrauerei, Knaackstr. 97, 10435 Berlin
Vstupné: 6/4 €
Hudba: Franka Herwig, akordeon | Tomáš Jamník, violoncello | Moderuje: Lena Dorn slavistka a překladatelka, Lipsko. Dramaturg: Jonáš Hájek.

Dva dávní odpůrci vystoupí poprvé společně na jednom pódiu: hosty druhého večera české poezie jsou Petr Borkovec a Jaromír Typlt. V české poezii utvářeli zlatou generaci 90. let a dlouho zaujímali vzájemně protichůdné postavení. Způsob, jakým zacházejí s řečí a přivlastňují si svět, se zásadně liší. Borkovec, který je mozkem Café Fra a ústředním hybatelem pražské básnické scény, přetváří ve svém díle klasické formy. Typlt se nechává inspirovat čistým zvukem a rozšiřuje hranice poezie crossoverem s performancí a jinými uměleckými žánry. Společně budou diskutovat o cestě, kterou česká poezie ušla od politického převratu v roce 1989.
Tomáš Jamník a Franka Herwig provedou skladbu Simple Space od úspěšného českého skladatele Miroslava Srnky, v daném obsazení vůbec poprvé. Za svolení provést skladbu Miroslava Srnky děkujeme nakladatelství Bärenreiter.

Pozvánka v němčině: Haus für Poesie.

Vzpomínka po roce


Právě před rokem, 8. března 2016, zemřel houslař Vladimír Dufek. Požádal jsem Karla Čtveráčka, jestli by jako vzpomínku na něj nenatočil „portrét hudebního nástroje“, v tomto případě poslední niněry, kterou Vladimír dokončil. Vždycky se těším, až se rozezní…

Několik vzpomínek jsem také zveřejnil v novopackém Achátu:
„Víte, co si myslím o své práci? Že nástroje si podmaňují mě, a ne naopak,“ řekl mi Vladimír Dufek zhruba před patnácti lety, kdy jsem si u něj v houslařské dílně ve Štikově, mezi rozloženými kontrabasy, violoncelly a houslemi, zaznamenával různé jeho úvahy a postřehy. „Já musím vycházet z možností dřeva – a dřevo zase vychází z mých možností, co já s ním dokážu udělat. A tak spolu musíme komunikovat, opravdu i nahlas, ústně, jako blázni, a pak zase potichu. Pomalinku rukama z toho dřeva dostávám něco ven. Ale to dřevo vás nepustí. Jakmile uděláte něco špatně, takzvaně se zavře a už vám nehraje.“
číst celý text