Ucukne vzhůru

Šedé napřeskáčku těká na dosah
šedému naprach
ve výši očí

Teď je to jenom podráždění vzduchu
který se sem tam sbírá proti skále
ale nečeká od ní sebemenší hnutí
a teď jsou to roky než jsi sem přišel
a roky kdy už nebudeš mít
odkud přijít

Teď to zase zní
jako nesmysl protože i ještě kratší život
a ještě i ten nejkratší život
hned tady načrtne svítivou tříšť
kde si každá z mušek rozhoduje o paprsku

Teď jejich roj ucukne vzhůru

Teď chvíli celý zaváhá
jestli se snést zpátky
ale ty už jsi sám uznal
že probodnout to prázdno uvnitř mihotání
nedokážeš schází ti ostří
schází ti střed a skála
zamítá mihotání a ty
teď konečně vidíš tu skálu

V drtivé šedi která se zpevnila
tak rychle že co bylo teď
o tom by ještě děti tvých dětí
mohly vyprávět

A teď už nepohasne včas
ani ta skála

2 komentáře u „Ucukne vzhůru

  1. Pingback: Na zadní straně dnešních novin | Jaromír Typlt

  2. Pingback: Sem tam si cuknou | Jaromír Typlt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *