O tom čísle padla zmínka vlastně jen mimochodem. Architekt Karel Hubáček chtěl v rozhovoru, který s ním vedl Rostislav Švácha (knižně 1996), doložit hlavně vliv přírodních podmínek na konstrukci své nejslavnější stavby:
„Z Ještědu jsme například měli zkušenost s působením slunečního záření. Z jedné strany slunce plášť intenzivně otepluje, na druhé straně zůstává teplota minusová. Proto má plášť Ještědu šedesát čtyři spár pro vyrovnávání rozdílu v jejich namáhání.”
Zdánlivě pouze racionální, technická záležitost: potřeba udržet rovnováhu mezi horkem a zimou, světlem a tmou. Ale proč ono číslo 64 tak přesně odpovídá počtu obrazců, které vypovídají o všech možných vzájemných vztazích mezi protiklady noci a dne, chladu a tepla, poddajnosti a síly, yin a yang?
Aby bylo jasno, že mi tu nejde jen o nějakou volnou asociaci, dodávám raději ihned překlad z čínštiny: yin doslova znamená stinné místo (severní svah hory), yang slunečné místo (jižní svah hory).
Od Ještědu, té podivuhodně zahrocené hory, jsem se tedy nevzdálil, i když jsem se obrátil ke knize 64 hexagramů známé po celém světě pod názvem Kniha proměn (Yi Jing). Pro mnoho lidí je to zásadní průvodce životem, který rozvíjí pozornost k tomu, jak se neustále ustavuje nová rovnováha mezi protiklady. Co se například děje, když z jedné strany něco prudce žhne, zatímco druhou stranu svírá mráz.
Jako by i kruhově pojatý celek Ještědu byl rozdělen do takových kapitol, vyrovnává každá ze 64 spár v jeho plášti trochu jiné pnutí. A tak se Hubáčkova architektura zcela intuitivně, a přitom zřejmě podle hluboké nutnosti, dotkla orákula, které bylo prý kdysi vyčteno ze želvího krunýře a položilo základ všem hlavním proudům tradičního čínského myšlení.
Samozřejmě není jisté, jestli by Karel Hubáček měl pro tyto spojitosti pochopení. Možná by mu to připadalo jen jako zbytečné báchorky kolem věcí, jež ve skutečnosti potřebují hlavně co nejjednodušší řešení.
Jenže právě kvůli takovému řešení se sahá po Knize proměn. Složitým vztahům nekonečně se měnícího světa v ní odpovídá neuvěřitelně jednoduchý zápis, který se ve své přehlednosti vlastně podobá architektonickému nákresu. A Ještěd ho prověřuje.
(První náčrt vznikl v listopadu 2011 jako nekrolog za Karla Hubáčka. Nákres hotelu Ještěd poskytli provozovatelé stránky www.fenomenjested.cz.)