Nová Paka – Jaromír Typlt

Za Josefem Kocourkem

Jaromír Typlt — Thu, 29 Mar 2018 09:38:30 +0000

Na pozítří připadá poslední březnový den. Vždycky si vzpomenu na Josefa Kocourka, pro kterého byl 31. březen (v roce 1933) i posledním dnem jeho života. Bylo mu dvacet čtyři a zemřel na tuberkulózu nedlouho po dokončení svého posledního románu Zapadlí vlastenci 1932.
Karel Čtveráček o něm natáčí dokumentární film (zatím tedy jen soukromě, protože Česká televize neprojevila zájem), a tak jsme před pěti lety vyrazili spolu s několika přáteli (Albert Králiček, Vojtěch Jirásko…) právě 31. března ke hrobu “na Brdě” u Nové Paky. A k připomenutí 85 let od Kocourkovy smrti jsme nyní umístili na YouTube krátký, lehce pošmourný záznam z téhle vzpomínkové cesty.

Související stránky: Josef Kocourek – Marto! Marto! (záznam z literárního večera).

Šlejharův román poprvé knižně

Jaromír Typlt — Wed, 31 Jan 2018 17:49:42 +0000

Na pultech knihkupectví se v prosinci objevilo těžko přehlédnutelné, v rozsahu celých 744 stran vypravené vydání románu Josefa K. Šlejhara Cvrček mého krbu. I po grafické stránce velmi přitažlivý titul nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis znamená velkou událost, protože je to vůbec první knižní zveřejnění Šlejharova textu, který zatím mohli znát jen ti, kdo si dohledali jeho časopisecký otisk v časopise Květy z let 1912–1913. Kniha, kterou připravil editor Pavel Hájek, byla uvítána 18. ledna 2018 večerem v Knihovně Václava Havla a na 28. února je ohlášen literární pořad také ve Šlejharově rodném kraji – v Nové Pace.

Vzpomínka po roce

Jaromír Typlt — Wed, 08 Mar 2017 00:34:01 +0000

Právě před rokem, 8. března 2016, zemřel houslař Vladimír Dufek. Požádal jsem Karla Čtveráčka, jestli by jako vzpomínku na něj nenatočil “portrét hudebního nástroje”, v tomto případě poslední niněry, kterou Vladimír dokončil. Vždycky se těším, až se rozezní…

Několik vzpomínek jsem také zveřejnil v novopackém Achátu:
„Víte, co si myslím o své práci? Že nástroje si podmaňují mě, a ne naopak,“ řekl mi Vladimír Dufek zhruba před patnácti lety, kdy jsem si u něj v houslařské dílně ve Štikově, mezi rozloženými kontrabasy, violoncelly a houslemi, zaznamenával různé jeho úvahy a postřehy. „Já musím vycházet z možností dřeva – a dřevo zase vychází z mých možností, co já s ním dokážu udělat. A tak spolu musíme komunikovat, opravdu i nahlas, ústně, jako blázni, a pak zase potichu. Pomalinku rukama z toho dřeva dostávám něco ven. Ale to dřevo vás nepustí. Jakmile uděláte něco špatně, takzvaně se zavře a už vám nehraje.“
číst celý text

Nahrát zkratku k dráze

Jaromír Typlt — Thu, 22 Dec 2016 12:37:59 +0000

15. listopadu 2016 odvysílal Český rozhlas Vltava v rámci cyklu Básníci na svých místech desetiminutovou reportáž, kterou natočila Klára Fleyberková u pivovarského rybníku v Nové Pace.

Jaromír Typlt nás vede zkratkou skrze proluku v křoví na okraji Nové Paky. Je to sen a v něm na něj čeká surrealista a hermetik Martin Stejskal. Je to sen o surrealismu, o novopackém pivovaru, který je jedním z dějišť filmového scénáře Vzpoura sládků Vratislava Effenbergera. Tyhle Effenbergerovy scénáře nebyly určeny k realizaci. Sochař Ladislav Zívr, další surrealista z Nové Paky, své sochy realizoval. „Uviděl jsem na procházce mnoho věcí, které mne okouzlily, okolo kterých chodím rok co rok, a dnes jsem je uviděl,“ píše si Zívr do deníku 26.září 1947 a Jaromír Typlt uniká zkratkou k nádraží.
(Z průvodního textu na webu Českého rozhlasu.)

Všech deset nahrávek si je možno poslechnout zde.

Nový ohlas na monografii Ladislava Zívra

Jaromír Typlt — Wed, 19 Oct 2016 20:54:39 +0000

Jan K. Čeliš na svém blogu zveřejnil 3. 10. 2016 asi jednu z nejpodrobnějších recenzí o monografii sochaře Ladislava Zívra. A tak tři roky po vydání (uvedena byla na konci listopadu 2013, nakladatelství KANT) kniha ožila v nové interpretaci, která si všímá i rozložení obrazového doprovodu a grafiky (snímky v knize Ondřej Polák, grafická úprava Otakar Karlas).

Přejít na recenzi – číst další úvahy Jana K. Čeliše na zívrovské téma.

Povodeň 1936 v Nové Pace

Jaromír Typlt — Thu, 26 May 2016 11:22:45 +0000

25. května 2016 uplynulo přesně 80 let ode dne, kdy Novou Paku zavalila nečekaná povodeň. Okolní vrchoviny nezachytily vodu z náhlé průtrže mračen. Není těžké si domyslet, že živel se tu rychle zbarvil do červena.
Povodeň ve městě zažil i sochař Ladislav Zívr a dlouho se pak vracel k okamžiku, který jím otřásl, ale zároveň mu vězel v hlavě jako výzva k plastice, jež by mohla vzniknout:
“Šel jsem s madam a s H. podívat se na tu spoušť.
H. vzkřikne na madam “Heleď – co to tam letí” a ukazuje rukou v jiný směr než v ten, co šel člověk s utopeným dítětem v náručí.
Dítě bylo zabaleno v plátno a forma těla se rýsovala přízračně v mokrém přilepeném plátnu.
Velmi to na mne zapůsobilo.”
(Z deníku 16. 1. 1943, H. by mohl být fotograf Miroslav Hák)

Vkládám sem zároveň nahrávku povídky Povodeň od novopackého básníka Jana Opolského, ale připomínám, že text nemá s povodní v roce 1936 přímou souvislost. Opolského povídka byla zveřejněna už v roce 1916, tedy před sto lety.

Související stránky: Povodeň v Nové Pace.

Vladimír Dufek

Jaromír Typlt — Mon, 21 Mar 2016 12:06:16 +0000

6. 2. 1954–8. 3. 2016

Jan Opolský v krátké próze

Jaromír Typlt — Sun, 10 Jan 2016 19:29:48 +0000

“Jan Opolský has long been considered to be little more than an epigon of the Czech Decadence. By detailed analysis of his prose, this book aims to show that Opolsky is a master of sustained narrative irony and an accomplished writer in his own right.”
Tak začíná anotace na anglicky psanou monografii Petera Butlera Beyond Decadence. Exposing the Narrative Irony in Jan Opolský´s Prose, kterou na konci roku 2015 vydalo v Praze nakladatelství Karolinum.
V nepředpokládané souhře byla zároveň vydána Krčma, velmi ironicky vyznívající číslovaná bibliofilie s Opolského povídkou, vybranou ze souboru Upír a jiné prózy (1926). Svými dřevoryty ji doprovodil František Štorm (Opolského podobizna je samozřejmě jeho dílem) a ručně ji vysázel a v počtu 123 číslovaných exemplářů vytiskl Jaromír Štoural.

Související stránky: Beyond Decadence na Kosmasu.